Oko zla - Jim Butcher

Už jsem byl v horších situacích. Vlastně je to trochu skličující, když si uvědomím, kolikrát jsem v nich už byl. Ale jestli mě zkušenost něco naučila, bylo to tohle: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.
Taková naše malá plichta se sarkasmem.
Thomas vykřikl a skočil doleva. Na zlomek vteřiny mi tak zakryl výhled na Laru. Jak kolem mě přelétal, chňapl jsem po pistoli, kterou měl zastrčenou vzadu za kalhotami. Podle pohmatu to byl poloautomat, možná některý z těch skvělých německých modelů, které jsou stejně drobné jako smrtící. Sevřel jsem ji a připadal jsem si nesmírně fikaný, že zvládám takovou týmovou práci, ale Thomasovy džíny byly tak těsné, že se mi nepodařilo pistoli vytrhnout. Všechno, co jsem svým úžasným manévrem získal, byly poškrábané konečky prstů a dobrý výhled na Laru ve střelecké pozici.
Zaslechl jsem, jak kolem prolétla kulka.

Zrádcův měsíc - Lynn Flewelling

Zabiják hostů.
Se zřetelností halucinace cítil v pravé pěsti tvrdost dávno odloženého jílce dýky, znovu vnímal první zachvění a poddajnost, když ostří zajelo do Hamanovy…
Znal jsi ho. Měl jméno. Tohle byl hlas jeho otce, naplněný znechucením.
Dhymir í Tilmani Nazien.
Zabiják hostů.
…do hrudi Dhymira í Tilmani Naziena… před tolika nocemi, roky a zabitími. V tom pocitu byla jakási obscénní jednoduchost. Jak je možné, že usmrtit člověka bodnutím stálo méně námahy, méně síly než vyřezat značku do desky stolu v krčmě?
S touto myšlenkou se vrátila stará nezodpověditelná otázka: Co ho přimělo vytáhnout nůž, když mohl stejně dobře utéct? Jediným úderem vzal cizí život a úplně změnil vlastní. Jediným úderem.